pátek 22. června 2012

Kdy je to vážné?

Když se večer před zkouškou rozbrečíte kvůli tomu, že nejste s to napsat vypravování a nakreslit obrázek - výkres.

Ano, vodopád slz a škytání způsobila obyčejná, hloupá slohovka. Nevím, co mne to popadlo, ale chtěla jsem napsat něco vymyšleného a ono to nešlo. Má oblíbená metoda odreagování selhala. A to jsem psávala jako divá, slohy nejhůře za jedna, ten maturitní byl ještě s hvězdičkou. 

Ale já znám viníka! Studium na vysoké škole...mou jedinou tvůrčí prací posledních dní je kreslení tabulek se vzory substantiv ve staroslověnštině. Ano, jsem schopna napsat 15 stran souvislého textu, ale musím k tomu mít berličky. Bez odborné literatury a citací by mi práci neuznali. Ha, ha, ha a pak vymýšlejte něco k čemu nemáte alespoň pět zdrojů...

A s tím výkresem, to byla podpásovka. Nikdy mi nedělala "átrojka" problém. Chodila jsem do ZUŠky a každý pátek jsem se těšila, až si vezmu tužku a paní učitelka řekne třeba: "Tak, nakreslete léto u vody." Nemusela jsem ani přemýšlet a už mi kmitala tužka po papíře. Další pátek jsem se na to vrhla barvičkama a byla jsem úplně spokojená. 

Teď chrochtám nadšením, když mám na jedné stránce použity tři různé zvýrazňovače. Dokonce jsem začala nadpisy malovat pastelkama. Ale nakreslit něco na A4, nedej bohové na A3? Nic. Nic se mi nelíbí, nic není dostatečně dobré, postavy jsou podivné, nápad to nemá. Když už, tak mám štěstí občas s pohledy, to když na postcrossingu objevím osobu, která má speciální požadavek na čumkartu. Třeba by na něm mělo být něco o naší zemi, národních zvycích a tradicích, a do toho má dotyčná ráda pohledy s vánoční tématikou.




Takže vážení, pokud ve středu vyletím na stařeně (staroslověnština) ze školy a budu si muset hledat práci, první, co udělám, bude zakoupení skicáku a nakreslení mého letu ze školy. A pak nakreslím jak vypadá e-mailová schránka žadatele o práci. Nebude to nic těžkého, vypadá pořád stejně bezútěšně...nikdo neodpovídá. 

Mno a aby vám to nebylo líto, tak o tom napíšu vyprávění. Pěkně se všemi detaily. Jak jsem se hodinu nad tím papírem potila, jak jsem tam smolila všechny tvary podtržených slov a nakonec, jak mi paní doktorka řekla, že ne, že je jí to líto.

A pokud se stane zázrak a já tu zkoušku složím, tak ještě ten večer budu asi samou radostí malovat voskovkama po zdech ;-)

7 komentářů:

  1. Zkoušku složíš, budu na Tebe moc myslet. I já někdy nemám svůj den, to se stává.

    OdpovědětVymazat
  2. Učím se teď na druhý pokus historické mluvnice, takže si taky kreslím tabulky s tvary jmen a sloves, naštěstí aspoň už v latince. Držím palce, to zvládneš, půjde to!

    Eithné

    OdpovědětVymazat
  3. Ty voskovky ti půjčím. A jak mi ve středu řekla prababička: Když to nevyjde, tak to tak nemělo být.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. OCh, asi si toto moudro vytetuji na čelo a ukážu ho našim, když tu zkoušku nedám a oni budou moc protivní ;-)

      Vymazat
  4. jó voskovkama máme vyzdobenou nejednu zeď, ale já to nebyla, to děti, ty ke své kreativitě nepotřebujou žádnou zkoušku ... Už se těšim na fotku těch Tvých ozdobených zdí, zvládneš to!

    OdpovědětVymazat
  5. Díky vám všem za podporu, vynasnažím se, aby to dopadlo co nejlíp :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Tak vločko, jak jsi pochodila? Dobře, že jo? :)

    OdpovědětVymazat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)