úterý 31. prosince 2013

104.den

Trocha toho silvestrovského juchání. Adventní věnec k tomu patří, protože tu chudák byl na Vánoce s Jodidem sám a zasloužil si trochu toho obdivného kochání a olupování vosku ze svíček.

"Milý táto, jak vidíš, hrníčků není nikdy dost!"

Ta svítící zelená nádhera patří ke mně. Vzala jsem vánoční dárek od tatínka na procházku po mýtickém městě. Troubilo na mě jedno auto, dva lidé po mně křikli slova chvály a obdivu, něco jako "máš hustý tkaničky!" A na místě určení jsem byla dotazována, odkud, za kolik a jak. Co jsem na to měla říct, když jediný fakt vyplouvajícího z mého endoceptu byl "Ježíšek". Každopádně si mě všichni zapamatovali, hehe.

Krása, že ano?!

Takový klasický pokojový pes.

Ty tkaničky blikají, víme?

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)