Znám spoustu způsobů a stále objevuji nové. Jeden jsem vyhrabala na půdě. Pája mi dovolila přivlastnit si její album známek, takže jsem jej vlastně podědila. (Po své mladší sestře, hm, měla bych se sebou něco dělat.) Tato "mírumilovná" zábava (věřím, že filatelisté se dokáží poprat) mi přinesla hned několik námětů k rozsáhlým úvahám.
Nejvíce mne tíží zahraniční známky, které se ku mně dostávají díkypostcrossingu. Nemůžu je totiž separovat, aniž bych při tom poškodila pohled, který je mnohdy stejně krásný jako známka. Zatím to řeším tak, že to neřeším. Snad časem poprosím odesílatele, aby pohledy pro mne vkládali do obálek a tím mi umožnili známky lehce osamostatnit.
"Něco jako sbírka."
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)